Proč se v prvních několika letech dává ve škole větší důraz na gramatiku než čtení, porozumění textu, schopnosti vyprávět a vyhledávat informace To je bohužel důsledek tradice vyučování v české poválečné didaktice. Začátek je asi ve zdůrazňování vědomého/poučeného přístupu k jazyku – odtud se bohužel vyvinul důraz na vědomosti . Navíc učitelé patrně víc než kterákoli jiná povolání setrvávají na jednou již...
Číslování slovních druhů může urychlit práci, nikdy však nesmí být jejím cílem. Žák by měl vždycky říci, kterého slovního druhu je určované slovo, pak teprve může dodat číselné označení. Vždycky to však bude pouze pomocná technika, není cílem, ale prostředkem. Nástěnná tabule s názvy a pořadím slovních druhů by stále měla viset na viditelném místě, aby se žák...
Vyjmenovaná slova si potřebujeme zapamatovat, abychom nemuseli pokaždé řešit historický vývoj češtiny jako argument, proč píšeme tvrdé, nebo měkké i. Nejprve je třeba všem vyjmenovaným slovům dobře rozumět, znát jejich význam. Tam také má začít jejich osvojování. Pro zapamatování slov je jako pomůcka jejich uspořádání do nějaké řady, popř. rytmizování takové řady, přičemž toto zapamatovávání by...
Jak je to s písemnou formou oslovení Vy – vy, Vám, Vaše…kdy psát velká písmena, příp. zda vždy? Velká písmena u zájmen jsou zvyklostí dopisové formy. Chceme-li v dopise vyjádřit úctu, napíšeme velké písmeno v zájmenech Ti, Tobě…, Vy, Vás… Jde o jednu z jazykových konvencí tvořící součást našeho sociokulturního kontextu. Jde ovšem opravdu o konvenci týkající se dopisů, v jiných textech se...
Zajímavé je to, co má pro žáka smysl. Prosté určování větných členů a slovních druhů, jehož smysl je právě jen to určování, děti nijak neocení. Vyplatí se ukázat, jak se vyjádření změní, když „vyměníme“ některé možné konkurenční jazykové prostředky. Nejsnadnější je náhrada některých slov spisovných za nespisovné, neutrálních za nářeční, citově nezabarvených za citově zabarvené (a naopak), konkurenční jazykové...
