Rádi bychom nabídli pomocnou ruku při zakládání komunitních skupin a při podpoře stávajících.

Vytváříme podpůrné skupiny pro rodiče „domškoláků“ v bezpečném nehodnotícím prostředí.

Celodenní setkání

Učíte své děti doma? Přemýšlíte o tomto způsobu vzdělávání? Chtěli byste se seznámit s dalšími rodinami?

Jste učitelkou/učitelem a rádi byste do větší hloubky pochopili principy individuálního vzdělávání? 

Chtěli byste svým prarodičům ukázat, že domácí vzdělávání je pro Vaší rodinu dobrá volba. Vemte je sebou.

Pojďme se tedy potkat, seznámit a navzájem podpořit.

Podpůrné skupiny

Na našich seminářích se setkáváme s širokou škálou zájemců o domácí vzdělávání. Jsou mezi nimi rodiče, kteří tuto možnost teprve zvažují, ti, kteří jsou v začátcích a hledají svou cestu. Potkáváme zkušené rodiny učící doma, kteří hledají více inspirace a usnadnění své práce, a dokonce i ty, kteří s dětmi pracují jako profesionálové nebo dobrovolníci a chtějí si rozšířit obzory.

Každé setkání je pro nás radostí a obohacením a doufáme, že pro vás, kteří jste se některého ze seminářů zúčastnili, je to také tak.

Při diskusích o učení doma a o úskalích s tím spojených jsme se nejednou dotkli také tématu takzvaných podpůrných skupin. Zjistila jsem, že představy o tom, co je podpůrná skupina, k čemu slouží a jak funguje, se liší, a rozhodla jsem se napsat vám na toto téma článek. Nechci být učitelem, který přednáší teorii a definice, chci být číšníkem, který vám předloží pestré menu, abyste věděli, z čeho si vybírat, a vězte, že vaříme jen ty nejvybranější pochoutky. Na co máte chuť?

Co všechno podpůrná skupina může být:

1.     Skupinka pro maminky/rodiče, kteří se sejdou, aby sdíleli zkušenosti. Navzájem se inspirují, předávají si zkušenosti, rady, tipy. Poskytují si oporu a ujištění. Je skvělé obklopit se lidmi, kteří mají stejnou vizi a vyznávají podobné hodnoty. Pomůže vám to překonat náročnější období, najít argumenty a odpovědi pro své okolí a mnohdy i pro sebe. Příjemně si popovídáte, získáte nové přátele a domů odcházíte nabití novou energií a chutí dělat věci ještě trochu lépe než dříve.

Moje osobní zkušenost s takovou skupinkou je skvělá. Skupinka funguje už roky, a to dokonce i poté, co většina žen už domácí vzdělávání ukončila.

2.     Skupinka pro rodiny – tedy většinou pro maminky s dětmi. Taková skupinka se schází několikrát do měsíce na dopolední nebo odpolední blok. Jedna nebo více maminek si připraví program pro děti, někdo si vezme na starost přípravu oběda, ostatní maminky si mohou povídat (a většinou při tom hlídají maličké sourozence). Taková skupinka může posloužit i jako předchozí model – to znamená pro maminky, i když v trochu jiném modu. Zároveň slouží dětem, najdou si tu kamarády, kteří jim tak trochu nahradí třídu, a rodiče mohou babičky a tety uklidnit, že kolektiv jejich dětem nechybí. Skupina zároveň funguje pro děti motivačně, učí se tu sociální dovednosti i mimo rámec rodiny. Děti spolupracují, pomáhají si, učí se trpělivosti a zodpovědnosti a nastane i příležitost učit se řešit konflikty. Častokrát se rodiče dohodnou a podniknou spolu i „domácí školu v přírodě“.      

Naše skupinka se schází dvakrát do měsíce na dopoledne. Na každý rok si vybíráme tematický okruh, například ze zeměpisu, a na vybrané téma pak připravujeme společné projekty. Některé rodiny spolu jezdí na dovolenou a každý rok jezdíme na několikadenní „školu v přírodě“. Děti jsou nadšené, maminky spokojené. Výjimečně některá z nás využije čas skupinky k tomu, aby si třeba zašla na kontrolu k lékaři.

3.     Další model podpůrné skupiny je učící: několik rodin se domluví na tom, kdo se který den postará o děti, a ostatní maminky mají v tu dobu volno. Může to být několikrát týdně nebo měsíčně. 

Moje osobní zkušenost s touto skupinou je taková, že vyhovuje rodičům, kteří potřebují pracovat a mít pravidelně volno. Většina rodičů se však pro domácí vzdělávání rozhoduje i proto, že chtějí se svými dětmi být, trávit s nimi čas, což tato skupinka neposkytuje.

4.     Poslední model podpůrné skupiny, se kterým jsem se setkala, jsou supervizní skupiny, kdy se sejdou rodiče bez dětí a pozvou si supervizory. Supervizorem může být zkušený rodič, koordinátor domácího vzdělávání, pedagog, psycholog… Takové skupiny fungují podobně jako první popsané, mají určitou hodnotu navíc ve zkušenostech supervizora.

Zkušenost s takovouto skupinou mám nejmenší. Konstruktivněji vás posune, nabídne škálu řešení vašich situací, ale bývá na ní méně prostoru pro citové nabití (to ale nemusí být pravidlem a je to zcela ve vašich rukou).

Takže co si z toho vybrat? Možná si vyzkoušíte více variant, než se na některé nebo některých ustálíte. Nejdůležitější je najít si správné lidi. A potom už – JAKÉ SI TO UDĚLÁTE, TAKOVÉ TO BUDETE MÍT! (Ale vážně).

Škola pro mě vám může nabídnout pomoc s rozjetím skupinky formou semináře, pravidelnou nebo příležitostnou supervizi nebo i pomoc skupince v začátcích (účast na vaší plánovací schůzce a jedné nebo více schůzkách, případně vedení první schůzky společné s dětmi, abyste si udělali konkrétnější představu). S radostí vám pomůžeme, sami víme, jak moc jsou pro nás naše podpůrné skupiny a dětská i dospělá přátelství v nich cenná.

Dita Urbánková