Zajímavé je to, co má pro žáka smysl. Prosté určování větných členů a slovních druhů, jehož smysl je právě jen to určování, děti nijak neocení. Vyplatí se ukázat, jak se vyjádření změní, když „vyměníme“ některé možné konkurenční jazykové prostředky. Nejsnadnější je náhrada některých slov spisovných za nespisovné, neutrálních za nářeční, citově nezabarvených za citově zabarvené (a naopak), konkurenční jazykové prostředky je přitom třeba pojmenovat a sledovat, jak se celé vyjádření změní, zvláště co do funkčnosti a vhodnosti/nevhodnosti pro různé komunikační situace. Tradiční určování vět a větných členů můžeme doplnit třeba náhradou vedlejší věty odpovídajícím větným členem a sledovat rozdíl mezi volným vyjádřením vedlejší větou a kondenzovaným vyjádřením větným členem. Děti si jistě všimnou toho, že to kondenzované vyjádření je sice stručnější, ale současně náročnější na vnímání, že mu posluchači třeba hned nemusejí porozumět, že se nehodí do promlouvání k menším dětem apod. Tak se od gramatiky dostaneme ke komunikaci a můžeme si ukázat, jak ta nepopulární gramatika a její poznání komunikaci prospívá.